V objetí kouzla noci

vždy jsem měla ráda noc víc než den
mohu se v ní schovat
je v ní ticho a cítím se v bezpečí
a navíc nebe plné hvězd
podněcuje moji fantazii
zdají se mi sny
plné jednorožců, mořských panen a zpívajících ptáků
pobíhám po lukách
mám nádherné šaty z květů
točím se ve víru
stvořeného z motýlů
mohu se setkat s kýmkoliv
a zažít cokoliv budu chtít
kéž by to tak mohlo být navždy
ale není...
musí přijít konec a bolestný sten:
"To byl jen pouhý sen..."