„Žába zapomněla, že kdysi byla pulcem.“ Čínské přísloví, které krásně vyjadřuje to, o čem já uvažuji už dlouho.
To, jak se střídá stará a mladá generace a navzájem sebou opovrhují. Podle mého názoru by neměla být starší generace tak závislá na představě, že byla v mládí dokonalá. Stejně jako mi babička vždycky tvrdí: "Jo zamlada jsem pořád pracovala a starala se o rodiče a nikdy jsem nic nevyvedla." A děda si za novinami brumlá pod vousy: "Jo ta určitě. Pořád někde na zábavě, kouřila ještě, než jí bylo osmnáct a ty krátké šaty, co nosila..." Vlastně popsal moji sestřenici teď, kterou babička vlastně vždycky plísní za ty samé věci, co tehdy sama dělala, když byla mladá. Úplně si zidealizovala to, jaká byla, když byla mladší.
Zajímalo by mě, jestli jednou, až budu starší, tak si to budu taky říkat. I když občas o tom uvažuji už teď, když vidím generaci TikTokerů. Taky mě napadají myšlenky, že takové šílené věci jsme nedělali, ale je pravda, že takové možnosti jsme na druhou stranu neměli. Internet ještě nebyl tak rozvinutý jako je dnes. Ale dnes si ještě aspoň všímám, že to dělám, a jsem schopná si uvědomit, že jsem vlastně byla stejná. Možná, že až budu starší, tak si taky budu myslet, že mladá generace je úplně šílená, a že třeba budou mít telefon zabudovaný rovnou v mozku na nějakém čipu a já tomu nebudu rozumět.
Zajímalo by mě, v kolika letech se to tak láme, že začnu používat tu větu mojí babičky, která mi teď pije krev, jako svoji vlastní: „Za mých mladých let...“
