Píseň bez not II.

chtěla bych ti dát
všechna slova
co mi ještě zbývají
aby jsi mohl říct
všechno, co jsi kdy chtěl

chtěla bych ti dát
všechna slova
co mi ještě zbývají
už jich asi moc není
ale na pár vět to stačí
to důležité bys mohl stihnout říci
nějaké srdce si najít
a jiné zlomit

chtěla bych ti dát
všechna slova
co mi ještě zbývají
aby jsi mohl říct
všechno, co jsi kdy chtěl

Ochrana před vlky

co dělat s pocitem
když jdete chodbou
že Vás všichni nesnáší
každý Vám chce ublížit
pořád se musíte otáčet
cítíte kudlu v zádech
chce se Vám křičet
ale musíte mlčet
jinak se na Vás vrhnou hladoví vlci

Jak? Jak?! Jak?!!

pocity černé jako dnešní noc
zatemňují moji mysl
nevím, jak se dostat z toho kolotoče
jak se vysmeknout
hned jak ráno vstanu
už železný koš obemyká moje plíce
černá ruka drtí mé srdce
příkré hlasy hodnotí každý můj krok
všechno, co udělám
je špatně
proč se smát a radovat?
proč zpívat a tancovat?
nevidím v tom žádný smysl
jen černá bezesná noc
jáma, kam házím své pocity a emoce
jen já a ona
tajní večerní milenci

Co mi čas dal? Co mi čas vzal?

už neslyším svůj smích
jen pláč zlomené duše
už pro mě není slunce
ale jen měsíc a hvězdy
to mi vzal čas
iluze a světlo
občas i zvuk

dal mi ale něco na oplátku
strach a úzkost
nedůvěru v lidi a pohrdání sama sebou
bolest a jizvy
kruhy pod očima a slzy

ale taky silnou odolnost vůči citům
naučila jsem se rvát
když nemohu křičet o pomoc
i když občas propláču celou noc
nepřijdu si zlomená
jen jsem se naučila uvolnit svou bolest