Citová krize

píšu slova
padají na papír
jako slzy na polštář
proč se city mění tak rychle?
z minuty na minutu
ze vteřiny na vteřinu
city mě spalují
můj strach sílí
musím se přiznat
mám strach
roním slzy a ani nevím proč
ležím pohozená na zemi
rozbitá porcelánová panenka
každý mě překročí
nechce se jim řešit zlomená lidská duše