Prohrát, ještě než to začne

už nejsou slova
objevují se slzy
zase jsem zapadla do hlubin temnoty
tvoje světlo je odtud tak daleko
jako hvězdy na obloze
nemá cenu snít
nezasloužím si doufat
se samotou v mileneckém objetí
tak to nakonec skončí
spása v utrpení

má trpělivost
nesnaží se mě změnit
přijímá mě jaká jsem
vyděšená jako malé dítě
úplně sama uprostřed vřavy lidí
smějící se i přes slzy zamčené v srdci
hledící na hvězdy schované za mraky